Píseň o příteli

Jarek Nohavica

1:Myslel sD#mis: přítel můj, a tB
ryba, rak nebo tak či tD#mak.
Odpověď bys rD#7ád chtěl znG#mát,
můžeš-li na něj dBát.
S sebou do hor ho vG#mem a jdem,
vzhůru po boku bD#mok co krok,
lanem svým s ním se svBaž, ať znáš,
s kým čest máš, s kým čest mD#máš.
Na na na G#m...D#m   B  D#m 
2:Jestli zlomí jej vzdor těch hor,
skrčí nos, ohne hřbet, chce zpět
z ledovců na skalách, když má strach
a přemýšlí, jak by plách'.
Pak ho znáš, pak ho znáš až-až,
jen ho nech, ať si jde, kam chce,
nežli s ním, radši sám jdu, sám,
takovým nezpívám.
Na na na ...
3:Ale když nekňučel a šel,
neskuhral, na dně sil když byl
a když z výšky jsi slít', on tě chyt',
neboť byl, kde měl být.
/: Když se bil, když se rval a hnal,
zmámen na štítech skal pak stál.
Je to on, přítel tvůj, při něm stůj,
jemu jen důvěřuj! :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:33:09.889+00:00
Výsledky hledání: